Loux: Aristotelés a konstituentní tradice
SHRNUTÍ: "V tomto článku se zaměřím na jeden ze stylů ontologického vysvětlování, který nazývám konstituční strategie. Velmi zhruba řečeno, zastánce konstitučního přístupu se snaží vysvětlit charakter běžné jednotliviny pomocí neodvozených zdrojů tohoto charakteru, které fungují jako části, komponenty či konstituenty této jednotliviny. Proberu některé ze současných verzí konstitučního přístupu a zvážím námitky, které jsou proti nim často vznášené. Mojí tezí je, že tyto verze nejsou schopny vyrovnat se s určitými fakty: (1) že běžné jednotliviny trvají skrze změnu; (2) že běžné jednotliviny mají některé ze svých vlastností esenciálně a jiné pouze kontingentně; (3) že běžné jednotliviny jsou konkrétní jednotliviny; (4) že numericky diverzní jednotliviny mohou mít stejné všechny vlastnosti a nemít žádné jiné. Nakonec budu hovořit o Aristotelově verzi konstituentní ontologie a budu hájit tezi, že tato verze má uspokojivou odpověď na všechny čtyři námitky."
Loux je autorem a editorem řady knih vynikajících pečlivostí, jasností, hloubkou, pravdivostí, a rozsáhlou znalostí jak antických tak moderních analytických debat. Louxova práce může sloužit jako vzor kvalitního analytického aristotelismu. Z jeho knih bych zmínil alespoň tyto:
- Metaphysics, 3rd. ed. (2006)
- Oxford Handbook of Metaphysics, co-editor (2003)
- Metaphysics: Contemporary Readings (2001)
- Primary Ousia (1991)
- The Possible and the Actual (1980)
- Substance and Attribute (1978)
- Universals and Particulars (1970)
Žádné komentáře:
Okomentovat