úterý 25. května 2010

K čemu je dnes filosof? (Anketa)

V závěrečném testu z Kvalitativních metod ve vědě/Metodologie vědy jsem položil svým studentům (4. ročník, Hospodářská a kulturní studia; věk: 23-25 let, sedm mužů, zbytek ženy) následující bonusové otázky k úvaze:

1. Jak byste popsali roli filosofa v dnešní společnosti?
  • neodpovědělo asi šest respondentů 
  • filosofie je dnes spíše přežitek;
  • filosof "žije v úplně jiném světě" (dva respondenti)
  • dnes už není čas nad něčím hloubat;
  • filosof dnes působí staromódně;
  • filosof se má zamýšlet nad otázkami nad kterými se ostatní lidé nezamýšlí;
  • filosofové současnosti se zabývají globálními problémy;
  • filosof má řešit aktuální problémy (např. terorismus, integrace EU);
  • "když chceš studovat jakoukoli vědu, potřebuješ nejprve pochopit filosofii";
  • filosofie je velmi důležitá, protože nám umožňuje pochopit naši společnost;
  • dnes toho filosof moc nenadělá; 
  • "filosof má ... určitým způsobem hledat cestu k pravdě a nahrazovat náboženství";
  • "filosofie se zabývá nepochopitelnými věcmi ... dříve měla velkou roli, dnes už tomu tak není";
  • filosofie má mnoho podob a často si lidé neuvědomují, že jde o filosofii (např. v knihovnictví, historii, atd.) , tj. má důležitou roli;
  • filosofové přichází se zajímavými odpověďmi;
  • filosofové řeší stále stejné otázky jako se řešily kdysi;
  • filosofové poskytují východisko vědcům;
  • role filosofů upadá;
  • "filosofie to nemá jednoduché, je zastírán pokrokem ... málo lidí filosofii rozumí"
  • "filosofii bych přidružila spíše k vědám jako je teologie či etika";
  • filosofie se ptá na Boha a na jiné těžko řešitelné otázky;
  • "Mnozí filosofové se dnes dotávají ve svých úvahách až do takových absurdit, že nemají pro většinu společnosti význam."
  • filosofie se zabývá teoriemi se kterými přišli starší filosofové;
  • filosofie to má těžké, dnes se dá skoro vše vysvětlit vědecky;
  • "filosofie nás nutí o věcech přemýšlet a pomáhá odhalovat jádro problému";
  • "otázky, které si většina lidé dnes klade směřuje spíše k empirickým vědám, na filosofii se obrací až když začnou přemýšlet sami o sobě";
  • filosofie podněcuje zájem o náš svět;
  • "na filosofa se pohlíží jako na blázna, který nemá nic jiného na práci, než přemýšlet o zbytečných věcech."
  • filosofie dává širší rozhled;
  • "V dnešní době se filosofie často chápe jako "nepraktická věda" a filosof jako člověk, který všechno rozebírá a nic neudělá. Je to možná také díky tomu, že filosofie se na středních školách učí formou dějepisu, kdo kdy žil, co řekl a co si myslel ..."

2. Co byste řekli na tento názor:

Myslím si, že je potřeba si uvědomit, že role filosofů ve společnosti není nijak výsadní. Já osobně se domnívám, že mnohem důležitější pro společnost jsou nejen vědci, kteří hledají léky na AIDS a podobné choroby, ale třeba i ti, kteří vymýšlejí nové, přírodě přátelštější formy výroby elektrické energie. Domnívám se, že filosofové jsou prostě jedni z mnoha profesionálů, kteří se snaží odpovídat na určité otázky, které si lidé kladou.

(Jedná se o odpověď Jaroslava Peregrina v rozhovoru z r. 2007 pro Risk Managememnt, zdroj citátu jsem ale samozřejmě v otázce studentům neuvedl)

Kdo je mohl vyslovit? Proč? Souhlasíte?

asi šest respondentů neodpovědělo

Odpovědi na otázku kdo: nějaký "normální člověk", realista s praktickým pohledem na svět, nefilosoficky smýšlející vědec, nefilosof, Vy!, vědec (2x), praktik (2x),asi nějaký filosof, skeptik, praktický člověk a materialista, přírodovědec, asi současný filosof - možná Jan Sokol?, nefilosof - možná člen Strany zelených?, člověk, který se stará hlavně o "fyzickou" podstatu života.

Drtivá většina respondentů souhlasila (20x). Nesouhlas byl zdůvodněn takto:
  • filosofie je zrovna tak důležitá jako ostatní profese;
  • filosofie nahrazuje náboženství a může pomoci nalézt smysl života;
  • práce filosofa není často vidět, ale přesto je všudypřítomná;
  • "filosofové jsou stejně tak důležití jako vědci - ti jsou sice využitelnější a potřebnější co se týče zdraví apod. ale filosofové jsou potřební z hlediska odpovídání na otázky ... jako kdo jsme, co tu dělám, proč tu jsme, atd."
  • vědci jsou sice "veledůležití, ... ale filosofové dávají podklad či východisko vědcům";
  • "Nesouhlasím. Ne že by vědci hledající léky na AIDS či šetrnější elektrickou energii nebyli důležití. Ale člověk může být zdravý fyzicky a presto nebýt spokojen psychicky a nechápat proč je tady na světě. Zdravé tělo mu pak není k ničemu, ani ulehčení života elektrickou energií či jinými moderními vymoženostmi. Můžeme říci, že lidé žijící v přepychu moderních věcí jsou doopravdy šťastnější než lidé třeba v Africe? Kteří dokáží svůj život prožívat a žít? Proto je důležitá filosofie pro dnešní společnost a zvláště pro dnešní společnost, která je konzumní a nedokáže si vážit skutečných hodnot. K čemu nám bude dobrá lékařská péče, delší život, když nebudeme vědět proč a přemýšlet o životě ... a to by měla být role filosofie."

2 komentáře:

  1. Hm, zajímavé. Trochu mi přijde, že si někteří respondenti zaměňují filozofii za psychologii. Otázky štěstí (tj. jak být šťastný) apod. patří myslím více do její kompetence. Rozdíl bych vyjádřil asi takto: pro filozofii je podstatné, jak věci jsou (i kdyby se ukázalo, že vnímat je tak jak jsou nás nečiní šťastnými). pro psychologii je podstatné, co si o věcech máme myslet a co máme dělat, abychom byli šťastní a "existenčně naplněni" (nebo co nejšťastnější, když ne absolutně). Z tohoto hlediska patří samozřejmě velký kus filozofie do psychologie, a vlastně i velká část náboženství (co třeba budhismus? s Budhovým příměrem o člověku zasaženém šípem)

    OdpovědětVymazat
  2. ale jinak mi u Peregrina trochu vadí ten profesionalismus (myslím že i mezi českými sousedíkovskými analytickými metafyziky jsou lidé, kteří by ten názor o "profesionálech dávajících lidem odpovědi" podepsali :-). přece jen je každý člověk filozofem ve větší míře, než je např. každý člověk přirozeně fyzikem.

    OdpovědětVymazat