V r. 1597 vydal Francisco Suárez (1548-1617) zásadní dílo v dějinách metafyziky. Jednalo se o první vyčerpávající systematické dílo této filosofické disciplíny. Suárez ovšem nebyl v prvé řadě filosof, ale teolog. První část jeho předmluvy (vlastní překlad):
Božská a nadpřirozená teologie, třebaže se opírá o božské světlo a principy zjevené Bohem, pomáhá si taktéž pravdami známými světlem přirozenosti, protože se v lidské rozpravě a uvažování uskutečňuje. Těmito pravdami si slouží jako služebníky a nástroji k provozování své rozpravy a k osvětlení pravd božských. Nejvíce pak slouží nadpřirozené teologii mezi všemi přirozenými vědami ta, která je mezi všemi první a která dostala jméno první filosofie. Jak protože nejblíže dochází k poznání božských pravd, tak protože vysvětluje a potvrzuje přirozené principy, které zahrnují všechny věci a celou nauku podpírají a udržují na živu.
Divina et supernaturalis theologia, quamquam divino lumine principiisque a Deo revelatis nitatur, quia vero humano discursu et ratiocinatione perficitur, veritatibus etiam naturae lumine notis iuvatur, eisque ad suos discursus perficiendos, et divinas veritates illustrandas, tamquam ministris et quasi instrumentis utitur. Inter omnes autem naturales scientias, ea quae prima omnium est et nomen primae philosophiae obtinuit, sacrae ac supernaturali theologiae praecipue ministrat. Tum quia ad divinarum rerum cognitionem inter omnes proxime accedit, tum etiam quia ea naturalia principia explicat atque confirmat, quae res universas comprehendunt omnemque doctrinam quodammodo fulciunt atque sustentant.
Jako vzdy, moc dobry blog!
OdpovědětVymazat