Středověkou diskusi o univerzáliích pojal Gyula Klima v článku na SEP jako problém generovaných hledáním jistého poznání:
“Problém univerzálií” je obecně vzato historicky proměnný svazek metafyzických, logických a epistemologických otázek, úzce spřízněných, nicméně v různých pojmových rámcích různě artikulovaných. Vposledku jsou všechny tyto otázky spojeny s problémem jak je možné obecné poznání jednotlivých věcí. Jak například víme, že pythagorova věta platí univerzálně, pro všechny možné pravoúhlé trojúhleníky? Jak si vůbec můžeme být vědomi potenciálního nekonečna všech možných pravoúhlých trojúhleníků, když přeci můžeme vidět jen konečný počet těch aktuálních? Jak můžeme obecně označit všechny možné pravé úhly výrazem ‘pravý úhel’? Signifikuje tento obrat něco všem pravým úhlům společného? Pokud ano, jak se toto společné vztahuje k partikulárním pravým úhlům? Středověký problém univerzálií je logické a historické pokračování starověkého problému, který vytvořila Platónónova Teorie Idejí či Forem, která se snažila řadu podobných otázek zodpovědět.
Žádné komentáře:
Okomentovat