Turkmenistán 3

Dnes se mi konečně podařilo nalézt Apoštolskou nunciaturu v Ašchabádě,  jediném místě v Turkmenistánu, kde se slouží mše svatá. V Ašchabádě žije kromě cizinců i pár křesťanů turkmenského původu. Jinak zde naprosto převažuje islám (ovšem ve svérázném turkmenském provedení). Dnes v pátek byly obchody otevřeny, všude se pilně pracovalo a na trhu obchodovalo - den volna je až neděle. Nás už čekalo jen slavnostní zakončení konference, poděkování Presidentovi Berdymuhammedovi za záštitu nad konferencí, nějaká interview pro turkmenskou místní i národní TV a recepce.

Zítra ráno opouštím tuto úchvatnou i prapodivnou, chudičkou i pohádkově bohatou, uzavřenou i pohostinou zemi, rozprostírající se kolem pouště Kara-khum. Není snadné tuto zemi chválit, není snadné ji kritizovat. Ať už si o zdejší zemi člověk myslí cokoli, je to země, která vede našince k zamyšlení. Strávil jsem zde neuvěřitelné tři dny s velmi zajímavými lidmi a přinejměnším za to jsem této zemi velmi vděčný.

"Ruský bazar" v Ašchabádě: koberce jsou součástí zdejší národní identity

V pozadí patrně mešita (protože na ní nevisí turkmenská vlajka, která je jinak všude) 

Fotím samozřejmě tajně, v podstatě to zde není povoleno.