(pokračování třetí kapitoly)
Člověk ví, co si dokáže zapamatovat: Mnemotechnika a formule
"Skutečnost, že se slova v orální kultuře omezují pouze na zvuk, neovlivňuje zásadním způsobem jen způsoby vyjadřování, ale rovněž myšlenkové procesy. (s. 43)
Člověk ví, co si dokáže vybavit. Pokud řekneme, že známe euklidovskoou geometrii, nemyslíme tím, že v daný okamžik máme na mysli každou její tezi, ale že si tyto teze v mysli dokážeme lehce vyvolat. Dokážeme si je vybavit. Teorém "Člověk ví, co si dokáže vybavit" platí rovněž pro orální kulturu. Jak si však lidé v orální kultuře něco vybavují v paměti? Organizované vědění, které gramotní lidí v současné době studují proto, aby je "znali", tedy aby si je dokázali vybavit, pro ně shromáždily a zpřístupnily - snad kromě nepatrného množství výjimek - pouze psané texty. ... Orální kultura nemá žádné texty. Jak tedy organizovaně shromažďuje materiál, který si lze vybavit? ... Co vlastně tato kultura zná nebo může znát v uspořádané formě?
Předpokládejme, že by se člověk žijící v orální kultuře pustil do promýšlení nějakého zvlášť komplikovaného konkrétního problému a že by se mu nakonec podařilo, řekněme v několika stech slovech, jasně formulovat řešení, které je samo o sobě relativně komplikované. Jak takový člověk uchová toto důkladně promyšlené jazykové vyjádření, aby si ho bylo možné v budoucnu opět vybavit? Při naprosté absenci psaní neexistuje vně samotného myslitele nic, co by mu umožnilo znovu vytvořit stejný řetězec myšlenek nebo dokonce ověřit, jestli tak vůbec učinil. Neexistuje prostě žádný text. ... A především, jak lze za této situace vůbec dát dohromady rozsáhlé analytické řešení? Přítomnost dalšího účastníka rozmluvy je prakticky nezbytná. Je totiž velmi obtížné, musí-li člověk celé hodiny mluvit jen sám k sobě. Uchovávání myšlenek je v orální kultuře spojeno s komunikací.
Avšak ani s přítomností posluchače, který podněcuje a dokáže zakotvit myšlení, si nelze ... uchovat toto myšlení ani v částečné či útržkovité podobě. Jak si tedy znovu vyvolat v paměti to, co jste tak pracně promýšleli? Jediná odpověď zní: Myslete tak, abyste si to mohli zapapmatovat. Aby člověk v primárně orální kultuře účinně vyřešil problém, jak uchovat své pečlivě formulované myšlenky a jak je opět vyvolat v paměti, musí myslet v mnemotechnických schématech, které mají takvou podobu, aby se v mluven= formě daly okamžitě zopakovat. Myšlení musí vznikat ve fromě výrazně rytmických a vyvážených vzorců - v podobě opakování či antitezí, aliterací a asonancí, v podobě epitet a jiných formálních výrazů, ve standardních tematických rámcích (shromáždění, jídlo, souboj, "pomocník" hrdiny atd.), v podobě přísloví - která neustále všichni slyší a tudíž se snadno vrací do paměti, a která mají sama os obě takovou strukturu, aby se dala zapamatovat a rychle vybavit - nebo v podobě jiných mnemotechnických forem. Seriózní myšlení je úzce propleteno s paměťovými systémy.
...
... Neměnné, často rytmicky vyvážené výrazy tohoto i jiného druhu lze příležitostně najít i v tištěné podobě - objevují se v knihách rčení a přísloví. Avšak v orálních kulturách se neobjevují pouze příležitostně, nýbrž naopak neustále. Tvoří samotnou substanci myšlení. Myšlení v jakékoli rozsáhlejší formě není bez formulí naprosto možné, neboť právě v nich toto myšlení spočívá." (s. 44-5)
Čím je orálně strukturované myšlení sofistikovanější, tím více se pravděpodobně bude vyznačovat obratným používáním neměnných výrazů ... [Vzdělané postavy orální kultury] se za pomocí mnemotechnických nástrojů pohybují v zaběhlé orální rutině se značnou inteligencí a rafinovaností a reagují na situace v nichž se ocitli.
...
I kdyby v orální kultuře bylo možné něco promýšlet bez formulí, schémat a mnemotechniky, byla by to pouze ztráta času. Jakmile by totiž takové promýšlení bylo u konce, již nikdy by ho nebylo možné účinně obnovit. To by dokázalo pouze písmo. ... Výrazná schematizovanost a formule, které se ustálily v rámci společenství ... předurčují druh myšlení, který je možné uskutečnit - determinují způsob rozumového uspořádání zkušenosti. ... To je jeden z důvodů, proč byla paměť tak důležitá pro svatého Augustina ..., který se zabývá schopnostmi mysli, stejně jako pro jiné učence žijící v kultuře, která se sice již vyznačovala jistou gramotností, ale stále v ní přežívala mohutná vrstva orality. (s. 44)
Žádné komentáře:
Okomentovat