Dnes jsme měli seminář od 9.15 do 11.30 s Brenifierem a poté worshop Philosophical Questioning s jeho mladým studentem (Jerome Lecoq). Lecoq se pokoušel aplikovat Brenifierovu metodu, sklidil ovšem na konec od většiny účastníků zdrcující kritiku. To mě přivádí k prvnímu pokusu o formulaci toho, co se to tu vlastně děje. Zdá se, že přítomní účastníci jsou angažováni ve dvou typech aktivit: filosofické poradenství a filosofie s dětmi. Včera večer zde byla ukázka filosofického poradenství. Klient položil otázku "Co je smyslem života?" a poradce pomocí otázek se pokoušel o "něco". Bylo to tak pomalé a nudné a vlastní cíl pro mne tak záhadný, že jsem asi po půlhodině "sešn" vzdal. Dnes jsem krátce mluvil s včerejším poradcem a pochopil jsem alespoň cíl: Nejde o to nalézt odpověď na otázku a dokonce ani o vyjasnění otázky, ale o to, aby klient identifikoval překážky proč není schopen si sám odpověď nalézt.
Nyní k Brenifierovi. Asi nejlepší způsob k pochopení toho, co dělá, jsou videa na jeho stránkách. Brenifier užívá hlava nehlava "drsný" styl, drtivou většinu času mluví on a nenechá nikoho promluvit; klade sice otázky a dává prostor ke komentářům, ovšem otázky i komentáře neustále přerušuje a "nutí" odpovědi typu ano/ne, či velmi přesné a kraťoučké odpovědi. Svou metodu "vysvětluje" na ztrapňování jednotlivců, kteří se odváží promluvit. Naštěstí je to vyváženo smyslem pro humor, velkorysostí a brilantními postřehy. Je to dobrá příležitost k "psychologickému" růstu. "Brenifierovská metoda" je rozhodně vělmi inspirativní, otázkou je, zda je "přenositelná" a využitelná jinými (dnes dopoledne jsme viděli Jeroma Lecoq, jemuž se to moc nepovedlo). Norští lektoři (viz 18.05.2010) ovšem s určitými modifikacemi tuto metodu využívají a tak to snad lze.
Den byl zakončen docela dobrým worskopem Richarda Anthona o tří etických zákonech pro roboty (inspirován Isaakem Asimovem)
Žádné komentáře:
Okomentovat