pátek 30. července 2010

Pierre Hadot - Filosofie jako životní cesta (pokračování z úvodu A.I.Davidsona)

Duchovní cvičení (druhá část)
Filosoficky žít je podle Hadota fundamentálním rysem antického pojetí filosofie - filosofický diskurz (tj. "obsah") byl v antice podle Hadota druhotný, byl pouhým instrumentem filosofického života. (Distinkce mezi žitou filosofií a filosofickým diskurzem byla prý učiněna explicitně až v helénismu, implicitně je ale přítomna již u Platóna a Aristotela). Jedním z mnoha dokladů toho, že filosofie byla v antice primárně určitým životním stylem je fakt, že se jako filosofové označovali i lidé, kteří ani nepsali ani nevyučovali. Byli tak označeni na základě svého existenčního postoje, na němž se zjevovala esence dané filosofické školy.

V antice existovalo šest základních filosofických škol:
  1. platónská,
  2. aristotelská,
  3. stoická,
  4. epikurejská,
  5. skeptická (pyrrhónská),
  6. cynická.
Nejvýznamnější škola byla platónská, obzvláště později skrze novoplatonismus. Kromě historického faktu existence těchto šesti antických škol, zastává Hadot i tezi, že tyto školy vyjadřují základní existenční zkušenosti a životní možnosti člověka (bez ohledu na historický kontext). Pro aristotelismus je charakteristickým rysem teoretická kontemplace; pro platonismus je to láska a duchovní výstup; pro stoicismus je to (a) vědomí spřízněnosti všech jsoucen v kosmu, (b) svoboda daná tím, že jediné opravdové zlo vychází zevnitř, z vlastní morální volby, (c) absolutní respekt vůči každé lidské bytosti, (d) soustředěnost na realitu přítomného okamžiku; pro epikureismus je to základní jednoduché potěšení z existence, pro skepticismus je to přijetí konvencí a vzdání se úsudků; a pro cynismus je to odmítnutí konvencí a klidné snášení všeho. Každá škola měla řadu spirituálních cvičení pro své pojetí pravého života mudrce (filosofa), tato cvičení byla ale různě přejímána a kombinována.

3 komentáře:

  1. trochu mě zarazily dvě charakteristiky: u skepticismu "přijetí konvencí" (myslel jsem, že skeptik je skeptický i vůči konvencím, že se vůči nim nezdržuje -skeptického - úsudku) a u stoicismu "zlo vychází jen z vlastní morální volby" - já myslel, že podle nich nevychází vlastně odnikud? a že jsou deterministy, takže by měli být i morálními deterministy? no ale oni v tom vlastně nebyli důslední...

    OdpovědětVymazat
  2. Skeptikové se zdržují úsudku ohledně hodnoty konvencí. Nicméně je prý přesto dodržují. Že by "presumpce neviny" - nemám důvod je porušovat a tak je dodržuji?

    Stoikové budou možná něco jako dnešní kompatibilisté: svoboda a determinismus se podle kompatibilistů nevylučuje.

    OdpovědětVymazat
  3. jestli to prostě není tak, že skeptikové se sice zdržují úsudku o hodnotě konvencí, ale nezdržují se úsudku o hodnotě toho, co jim samotným přináší dodržování těch konvencí - nebo spíš vnímání než úsudku, tj. třeba fyzická bolest jako následek nesplnění konvencí je pro ně intuitivně a přímo negativní hodnota, nikoliv něco, o čem se úsudku zdržují.
    a stoikové asi fakt budou podle toho dnešního dělení kompatibilisté. Asi by ale řekli prostě s Kantem v inverzi: "Na světě není nic špatného než špatná vůle."

    OdpovědětVymazat