Podle T4, ke které se Izquierdo hlásí, je obecnina přirozeností, která je společná jednotlivinám pouze v intelektu, přičemž žádná jiná „menší“ jednota, nezávisle na intelektu není. Nyní se v kvestii 6 ptá: Jakou jednotu má tato (intelektem vytvořená) obecnina?
Izquierdo uvádí dva hlavní myšlenkové tábory poskytující odpovědi na tyto otázky:
"První je názor nominalistů a modernistů, kteří neuznávají objektivní precizi; ti mají za to, že náš intelekt vytvoří obecninu tehdy, když jediným aktem poznání zároveň poznává a pojímá mnohé objekty konfúzně, aniž by rozpoznal jejich mnohost. Tímto aktem poznání se tedy mnohé objekty zdají jakoby byly jedním, ovšem ne protože by byla zpřítomněna z jejich strany vycházející jednota, ale protože jejich mnohost je zpřítomněna konfúzně, přičemž příčina této konfúze vychází plně ze strany poznávajícího. Z toho se vyvozuje závěr, že obecná jednota není žádným způsobem něco poznaného ... , vycházejícího ze strany objektu, ale tento samotný akt poznání od něhož se mnohé konfúzně poznané objekty vnějšně označují jedním. Toto se spolu s nominalisty, které vypočítávají, domnívají Hurtado ... Arriaga... [a] Ovideo." PS t3d17q6n55
Na otázku, jakou jednotu má obecnina, tedy Hurtado, Arriaga a Oviedo (dále: nominalisté) odpovídají tak, že obecnina má svou jednotu jakožto samotný akt intelektu, který ji vytváří. Intelekt tedy nevytváří objektivní pojem, obecnost se týká pouze aktu poznání, tj. formálního pojmu.
Do druhého myšlenkového tábora patří podle Izauierda tomisté a další myslitelé, kteří objektivní precizi uznávají:
"Běžnější je ovšem názor tomistů a ostatních autorů, kteří objektivní precizi výslovně hájí či ji považují za nepochybnou: obecnina se vytváří aktem poznání, který zpřítomňuje mnohé jakožto jedno pomocí pomyslné jednoty, která vychází se strany objektu, poznaného daným aktem." PS t3d17q6n56
Proti nominalistickému tvrzení, že obecniny spočívají v konfúzním poznávacím aktu (čí spíše že jím jsou), předkládá Izquierdo několi argumentů, z nichž zde uvedu jen jeden: K tomu, aby vznikla obecnina, je třeba, aby se mnohé objekty jevily jako jedno, samotná jednotlivost poznávacího aktu k jejich sjednocení nestačí. (Toto připouští i sami nominalisté, protože kdyby jakýkoli jednotlivý akt poznávající množství objektů, již sám o sobě vytvářel obecninu, pak by Bůh a jiné duchové bytosti poznávali pouze obecniny, což je „absurdní“). Aby se pak mnohé objekty jevily jako jedno, je třeba poznávat jejich jednotu. Abychom však mohli poznávat jejich jednotu, je třeba, aby ze strany objektů nějaká jednota vycházela. Jinými slovy: obecná jednota nespočívá v (konfúzním) poznávacím aktu, ale vychází ze strany objektů. QED
Nominalisté se mohou bránit: K tomu, aby se mnohé objekty jevily jako jedno, postačí, když je poznáváme konfúzním poznávacím aktem, který nerozlišuje jejich rozdíly. Odpověď: konfúznost tohoto poznávacího aktu je zapříčiněna buď tím, že se mnohé jeví jako jedno anebo nikoli. Pokud platí první, pak jednota vychází ze samého objektu tohoto poznávacího aktu. Pokud platí druhé, pak se vlastně mnohé jako jedno nejeví, protože bez jednoty se nic nemůže jevit jako jedno. Izquierdův závěr tedy zní, že k tomu, aby vznikla obecnina, je třeba nějaké jednoty ze strany objektů. Obecná jednota nemůže spočívat výlučně v jednotě poznávacího aktu, jak tvrdí nominalisté.
Žádné komentáře:
Okomentovat