... hodnocení čtyř teorií odpovídajících na otázku "Je nějaká obecnost nezávislá na činnosti intelektu?" (viz 9.11.2010):
T1 je prý „absurdní doktrína, nehodná takového filosofa jako byl Platón“. Platónovi připisovanou obecninu označuje Izquierdo za „chimérickou“ (čímž má na mysli „sebe-spornou“) a prezentuje proti ní dva argumenty: (1) Podle T1 jsou obecniny na jedné straně odděleny od jednotlivin, ovšem na druhé straně jsou jim společné, tudíž s nimi totožné, tudíž neoddělené. To je spor. (2) Obecniny jsou buď něco nestvořeného anebo stvořeného. Jestliže nestvořeného, pak jsou součástí Boha a Bůh je tedy obecný a kontrahovatelný jinými jsoucny. To je „směšné“. Jestliže jsou obecniny něco stvořeného, jsou stvořené jednotlivým aktem, podobně jako jiné jednotliviny. To je ale také nepřijatelné.
T2 odmítá Izquierdo na základě toho, že není možné, aby si přirozenost uchovala nezávisle na intelektu jednotu, má-li být společná mnohým. Údajná slabší jednota přirozenosti, kterou skotisté označují jako formální, označuje Izquierdo opět za „chimérickou“, přičemž pro detailnější argumentaci proti této jednotě odkazuje na kvestii 5 Disputace 13 (De identitate et distinctione entium seu rerum atque adeo obiectorum intellectus humani). Tuto kvestii ponecháme v této práci stranou, povšimněme si pouze jejího názvu: „Zda reálně totožné formality [=metafyzické části] téhož jsoucna ... jsou či mohou být ... odlišné před svým poznáním a tedy nezávisle na něm?“ (vlastní kurzíva). Izquierdova formulace „jsou či mohou být“ by mohla naznačovat, že Izquierdo implicitně odmítá nejen skotistickou formální distinkci, podle níž je jsou metafyzické části jednotliviny aktuálně odlišné již před činností intelektu, ale i tomistickou virtuální distinkci, podle níž jsou tyto části odlišné pouze potenciálně. Explicitně ovšem Izquierdo v Disputaci 17 o virtuální distinkci nemluví, jeho výslovné odmítnutí se týká pouze distinkce formální, případně, jak vidíme z formulace T4, jakékoli „menší, na intelektu nezávislé distinkce“.
Konečně nesouhlasí Izquierdo ani s T3, protože negativní jednota nezávislá na myšlení je prý nemožná. T3 vytýká Izquierdo to, že tato teorie předpokládá formální odlišnost mezi přirozeností a jednotlivými rozdíly (individuálními direfencemi); tento typ údajné odlišnosti byl však odmítnut již výše, v souvislosti s T2.
Zbývá tedy pouze T4 (obecnina je přirozenost, která je společná jednotlivinám pouze v intelektu, a žádná jiná „menší“ jednota nezávisle na intelektu není), ke které se Izquierdo sám hlásí. Různým verzím této teorie a obhajobě své vlastní verze, proto věnuje celou následující kvestii 6.
Žádné komentáře:
Okomentovat