Logika argumentu

Argument (úsudek) je systém propozic (soudů, tvrzení, výroků, ... zkrátka nositelů pravdy/nepravdy) o dvou částech, kde jedna propozice slouží jako závěr a zbylé propozice jako premisy.

Argumenty jsou buď deduktivní anebo induktivní. Pokud je deduktivní úsudek platný, pak závěr vyplývá z premis nutně (jinak je neplatný). Pokud je induktivní úsudek silný/úspěšný, pak závěr vyplývá z premis s větší pravděpodobností (oprávněností; legitimitou) než kontradikce závěru (jinak je argument slabý/neúspěšný).

Někdy se uvádí, že pokud jsou u deduktivního argumentu pravdivé premisy, jedná se o argument dokonalý (sound). Podat „dokonalý“ argument ale samo o sobě ještě nic neznamená, pokud adresát argumentu nepoznává pravdivost premis a vztah vyplývání závěru z těchto premis. Dobrý (průkazný, přesvědčivý, cogent)argument je tedy pro adresáta ten, kde (a) premisy jsou pravdivé, (b) premisy jsou poznávány jako pravdivé, (c) závěr vyplývá z premis, (d) závěr je poznáván jako vyplývající z premis.(Uvedený výčet je z pedagogických důvodů redundantní: (b) vyplývá z (a) a (c) vyplývá z (d)).

K tomu, aby se jednalo o zajímavý a informativní argument je dále třeba, aby propozice závěru nevyplývala z premis triviálně, např. tím, že je zároveň i propozicí mezi premisami.