Otázku "Je nějaká obecnost nezávislá na činnosti intelektu?" řeší Izquierdo v další, páté kvestii své disputace 17, traktátu 3. Na tuto otázku prý existují čtyři hlavní teorie. První teorii prý Aristotelés připisuje Platónovi:
- T1: Obecnina je přirozenost (natura), která je společná jednotlivinám tím, že na ní participují, ovšem je od těchto jednotlivin oddělena.
Druhou teorii spojuje Izquierdo s „mnohými tomisty“ a Dunsem Scotem:
- T2: Obecnina je přirozenost (natura), která je společná jednotlivinám, přičemž je v nich formálně (formaliter) a reálně (ex natura rei) oddělena od jednotlivých rozdílů (individuálních diferencí), a podržuje si jednotu nezávisle na intelektu.
Třetí teorii prý zastával Kajetán pod vlivem Scota a některých skotistů:
- T3: Obecnina je přirozenost (natura), která je společná jednotlivinám pouze v intelektu, protože pouze v intelektu je pozitivně jedna; nicméně tato přirozenost může být i negativně jedna, a to nezávisle na intelektu, ta ovšem není ani univerzální ani singulární.
Konečně čtvrtá teorie je podle Izquierda teorie sv. Tomáše a hlásí se k ní „všichni ostatní scholastičtí filosofové a teologové“:
- T4: Obecnina je přirozenost (natura), která je společná jednotlivinám pouze v intelektu, a žádná jiná „menší“ jednota nezávisle na intelektu není.
Žádné komentáře:
Okomentovat