Brazílie 3 (SIEMP kolokvium)

Program prvního dne kolokvia:

• Alfredo Culleton - Luis Alberto De Boni (Porto Alegre): úvod
• Alejandro Tellkamp (Mexiko): Dominium as Foundational Concept in Spanish Scholasticism
• Ludger Honnefelder (Bonn): Aquinas's Natural Law as Principle of Practical Reason in Second Scholasticism
• Celina Lértora Mendoza (Buenos Aires): El tratado De iure y sus migraciones sistemáticas en la escolástica (s. XIII a XX)
• Giannia Burlando in absentia (Santiago de Chile): Defensas históricas del poder político: F. Suárez y J. Locke teóricos de la moralidad por el acuerdo
• Jacob Schmutz (Paříž): António Vieira, "Theologus niger clarissimus" - Sur la projection moderne de la théorie médiévale de l'ignorance et de l'obligation
• Giuseppe Tossi (Paraíba): Sepúlveda, Victoria e Las Casas: i peccati contro come motivo di guerra giusta
• José Luis Fuertes Herreros (Salamanca): El discurso de los saberes en la segunda escolástica
• Ana Irimescu (Paříž): Le concept de loi divine dans le traité De vita spirituali animae de Jean Gerson
• Manuel Lazato Pulido (Porto Alegre): La Lei natural em Alfonso Castro OFM

Něco málo, co jsem z té směsice portugalštiny, španělštiny, italštiny, francouzštiny a občas dokonce i angličtiny pochytil:

V úvodu Alfredo Culleton (Porto Alegre, PT) poukázal na to, že studium středověké filosofie je v Brazílii poměrně nedávný fenomén, ovšem slibně se rozvíjející. Téměř každá katedra filosofie má již svého středověkáře. Kolokvium SIEMP je první v lat. Americe. Věnoval nám také speciální číslo časopisu Revista do instituto humantas UNISINOS (prý s dost velkou cirkulací), která byla věnována tomuto kolokviu (podtitul: Escolástica. Uma filosofia em diálogo com a modernidade). Luis Alberto de Boni (Porto Alegre, PT) mluvil o nejrůznějších věcech, kterými se zabýval Vitoria a salamanští tomisté (vojenská etika, interkulturních témata, otroctví, atd.)

Ludger Honnefelder (Bonn, EN) měl pro mně jeden z nejzajímavějších příspěvků, týkal se komparace teorie přírozeného práva u Tomáše a Scota a rozvinutí této teorie v renezanční a barokní scholastice. Honnefelder interpretuje Tomáše takto: přirozenost (natura) je něco jako dynamická schopnost, která může rozvinuta různým směrem. Tak jako máme první princip teoretického rozumu (princip ne-kontradikce), tak máme i první princip praktického rozumu: bonum faciendum et malum vitandum est (dobro je třeba činit a zlu se vyhýbat). Co je to však ono dobro (bonum), které máme činit? Jedná se ve skutečnosti o různá lidská dobra (bona humana), dobra lidské přirozenosti. Některá odpovídají našemu individuálnímu bytí (zachování vlastní existence), jiná našemu životu (zachování druhu), jiná naší racionalitě (potřeba komunikovat, poznat pravdu, a transcendovat svou konečnost). (Vidíme, že můj oblíbený Germain Grisez rozvíjí nauku obsaženou u Tomáše, viz např. 15.12.2010) Honnefelder dále mluvil o Scotovi a jeho známém důrazu na vůli. Nicméně i pro Scota je prý přirozené právo ordinatio rationis. Pak krátce probral Vázqueze a Suáreze, ale tato část mi nebyla jasná. Závěr byl nejdůležitější: Podle Honnefeldera jsou všichni scholastikové morální realisté, tj. morální výroky jsou pravdivé/nepravdivé, nekorespondují nicméně s realitou, ale s úkoly (tasks) či budoucími dobry (future goods). To je prý zřejmé již u Tomáše či Scota. V diskusi mi potom ovšem odsouhlasil, že v nějakém smyslu slova korespondují morální výroky s realitou, ovšem nikoli s aktuálně existující, ale potenciální. Mám dojem, že v této linii úvah se skrývá nadějná metafyzika morality. Také jsem se snažil lépe pochopit v jakém smyslu je přirozené právo závislé a v jakém nezávislé na Bohu, ale zde jsem zatím moc nepochodil.

Alejandro Tellcamp (EN) hájil tezi, že dominium je ve španělské scholastice primárnější pojem než ius (EN), zabýval se něčím jako ontologií vlastnictví. Celina Lértora Mendoza (ES)mluvila o tom, že praktickou filosofii je třeba dělat metodologicky úplně jinak než teoretickou, že prý nemůže být deduktivní. Příspěvek Gianniny Burlando (ES) "Historické obrany politické moci: Suárez a Locke byl čten. Styčný bod teorie politické moci u Suáreze a Locka se podle Burlando nachází ve virtus politica naturalis.

Jacob Schmutz (EN) měl brilantní příspěvek o Antóniu Vieira (1608-1697). Vieira byl zásadně důležitý pro portugalský jazyk, misionář, sedmkrát přešel přes oceán, hájil konvertované židy. Napsal např. Historia do futuro a Clavis Prophetarum je postupně editován (2000 kritická edice 3. knihy, Lisbon). Toto poslední dílo je asi jediné psané technicko-scholastickým způsobem. Schmutz hlavně rozebíral různé možnosti neznalosti (nepřekonatelná/překonatelná, Boha/přirozených morálních pravd). Vireira hájil možnost nezavržení některých pohanů neznajících přirozených morálních pravd, což bylo v té době ojedinělé stanovisko. Své evropské kolegy obviňuje z "closet theology", tj. že nemají žádné zkušenosi s reálným životem divochů o kterých spekulují. Podle Schmutze měl Vireira trochu jiné stanovisko něž Arriaga, podle něhož "hřích filosoficky vzatý" (proti rozumu, teologický hřích je proti Bohu) není těžký a tudíž nezaslouží věčné zatracené (Arriagovu doktrínu prý odsoudila Církev za Alexandra VIII). Schmutzův příspěvek byl velmi zajímavý i co do vhledu do brazilské historie - univerzity i jezuité zde byli potlačeni velmi striktně a násilně a znovu založeny až v 19. stol. Není zde žádná studijní kontinuita. I v samotném 17. stol., třebaže zde probíhala výuka filosofie i teologie (což je zřejmé z případu Viery, který studoval v Brazílii), univerzity neměli právo udělovat tituly a proto museli jít kandidáti do Coimbry či Evory. Navíc odborné publikace také museli být vydávány v Portugalsku a nikoli zde.

Giuseppe Tossi (IT) měl příspěvek s názvem "Sepúlveda, Victoria a Las Casas: hříchy proti přirozenosti jakožto motiv spravedlivé války." Podle Tossiho Bartolomeo las Casas byl blízko kulturnímu perspektivismu (což beru s rezervou, často jsou tyto interpretace projekcí do minulosti). Fuertes Herreros (ES) mluvil asi o pojetí vědy (moc jsem mu nerozumněl) ve druhé scholastice, Ana Irinescu (FR) o pojetí božího zákona v Gersonově traktátu De vita spirituali animae, Manuel Lazato Pulido (ES - nikoli PT) o přirozeném právu u renezančního skotisty Alfonsa Castro OFM (1495-1558)